13.12.2024 – FB mi nabídl vzpomínku o tom, jak dlouho už nemám TV. Je to 13 let. Vlastně od doby, co jsem vylétla z rodinného hnízda. A já jsem si vzpomněla, jak u nás v listopadu byla na konstelacích skupinka lidí a jedna žena obešla celý byt, rozhlížela se a říká: „Vy tu nikde nemáte televizi! Oni tu nemají nikde televizi!“
a mě pobavilo, že to někoho udivilo.
Třeba s babičkou si nemůžu povídat, aby u toho byla vypnutá televize. To na mě raději křičí: „Já tě přes tu televizi neslyším!“, ale neztiší jí. I když mě vidí jen jednou za čas, seriály, reklamy, zprávy a stokrát viděné filmy se nesmí zmeškat. A když jí vypnu zvuk, stejně jí těkají oči k obrazovce a po chvíli si zvuk přidá
A tak to má nejen ona.
A reklamy, všudypřítomné reklamy… Stačí, když musím někde shlédnout něco, co nejde přeskočit. A při představě, že si mám nechat 30 vteřin vymývat mozek reklamou, abych mohla otevřít to, co mě zajímá, tak to většinou oželím. Jako malá jsem reklamy i TV milovala, byla to taková součást denního života. Dnes už si neumím představit, že bych měla mít TV doma a nebo ji sledovat online.
A jak to máte s TV vy? 
