21.11.2024 – Od malička jsme zvyklí na adventní kalendáře, kdy něco dostáváme. Každý den si otevřeme okénko s „dárečkem“. A kdy vlivem světa, ve kterém žijeme, je konec roku hlavně o konzumu, shánění dárků, dostávání dárků… Hromadění všeho…
Já už se několik let toho vánočního shonu neúčastním a tak mě to nechává klidnou a mám více prostor vnímat, co se mi skutečně chce. A mně se chce třídit.
Třídit, vyhazovat, dávat pryč, uklízet, dokončovat, pouštět. Zbavovat se všeho, co už nepotřebuji. Každý den se něčeho zbavím. Něco pošlu dál, něco daruji, odnesu na charitu, do darovací budky, za odvoz, do kontejneru na textil, prodám… Vše nepotřebné pryč. Nenechá mě to v klidu.
Možná by vás to nadchlo stejně jako mě, možná to už děláte – Ale co si tak udělat obrácený adventní kalendář? Každý den něco odložím – ať už to odnáším průběžně nebo to odkládám někam den po dni a nakonec s tím hromadně nějak naložím.
Dá se to pojmout hravě, tvořivosti se meze nekladou. Protože aby k nám to nové mohlo přijít, musíme tomu udělat místo.
Dříve jsem byla velký hromadič. Zaplňovala jsem prázdné místo v sobě všelijakými blbůstkami kolem. Trvalo roky, než jsem se zbavila všeho, co jsem nasbírala.
Dnes mě vášnivě baví se něčeho zbavovat a každou chvíli přemýšlím, co bych tak probrala a poslala dál. Naplňuje mě to a energie může proudit. Nestagnuje.
